Dětský den v Jablonném/Orlicí 2.6.2012
Lidi, to vám je akční rok, Radka nás pomalu jediný víkend nenechá v klidu. To si nestěžuju naopak aspoň se pořád něco děje. A tak i tento víkend byl nabitý. V sobotu naše ZKO v Jablonném slíbila místnímu ouřadu, že se v celé kráse předvedeme na oslavách dětského dne. Radka měla vymyslet program, Pepa od Ranka dostal na starost obrany a Filip připravoval svoji paničku Hanku na moderování celé akce. Radka si udělala na krk dokonce tahák, aby věděla, co vlastně vymyslela. Trému měla parádní, v noci nás pomalu nenechala vyspat, jak courala na záchod. A to jsme měli sraz až ve tři odpoledne. Aby se zklidnila, pustila se do gruntování. Počasí bylo jak malované, na hřišti se to hemžilo dětmi i dospěláky a nás se sešlo taky dost. Dokonce přišla i Axička. Jinak jsem tam byl já Dyk, Sid, Filip, Merlin,Rank, Engie, Lump, Ben A taky hostující žamberecká Princess. Nejdřív jsme předvedli poslušnost na vodítku, obraty za chůze i na místě, polohy, pak všechna tři odložení. Moc nám to všem šlo. Když došlo na společné cviky v kruhu, rozhodl se Lump, že bude lumpačit a napadl vedle ležící Princess. Puberťák jeden nevycválaný. Napadnout Princeznu, copak to se dělá. Olda ho chtěl chytit, ale rozplácl se jak široký tak dlouhý. Ještě že Šárka byla tak mrštná a chytila ho. Myslím, že toto číslo mělo u diváků velký úspěch. Nakonec společného cvičení pejsci štěkali na povel a já předvedl svůj majstrštyk válení sudů a rozloučil jsem se perádním zajíčkem. Pak mě Radka odvedla za Pepou a vzala si Sida, který měl sólo vystoupení v poslušnosti i tanečních prvcích. To jako aby lidi viděli, co může v roce hafan už umět. Pokud by vás to zajímalo, tak předvedl slalom a osmičku mezi nohama, jasně že Radčinýma, kolo na místě, couvání, chůzi vpřed i vzad opět mezi nohama, tlapkování a chytání míčků za sebou. Pak mu Radka podala košík a spolu míčky do košíku posbírali. Nerad to říkám, ale klukovi se to opravdu povedlo. A na řadu přišla obrana. Tady si napravil reputaci Lump a i já jsem ukázal, že obrany mě baví. Na závěr jsme všichni nastoupili do kruhu, výcvikář Pepa nás rozdráždil a aby národ viděl, že pes obranář není zabiják, šel a s každým páníkem si podal ruku a nikdo z nás na něj neútočil. Taky musím pochválit FilipovuHanku, jak pěkně o nás do mikrofonu mluvila. Musím říct, že to bylo vydařené odpoledne a byl jsem s výkonem mých kamarádů i jejich páníčků moc spokojený. Ahoj zdraví Dyk
