DYK a HIRA VIGILO
Hiru jsem pojmenovala - fenka Záhada. A záhada to pro mě fakt byla. Když přijeli poprvé, byla na Dyka ostrá jak břitva, naštěstí tohle on neřeší. Snažil co mohl, ale Hira odmítala a na úspěch to vůbec nevypadalo. Radila jsem páníkům, ať jedou zkusit jiného psa, že se jí Dyk nejspíš nelíbí. Prý dáme ještě jeden pokus, dobře, pouští Dyka z kotce, ke kterému ho Hira chodila provokovat. A zase zuby Hiry na programu, tak a teď se Dyk už naštval, naroloval ji pod sebe, však já ti ukážu, kdo je tady pánem. A ejhle z vlka, který cení zuby se Hira stala beránkem a změnila taktiku. Začala se chovat vstřícně, ale krytí se stejně nekonalo. U druhého psa se podařilo. Krytí další rok se nepodařilo, žádného ze tří psů si k tělu nepustila.Když se ozvali do třetice, že by rádi Dykem nakryli, snažila jsem se jim to rozmluvit. Vidina stejného scénáře mě nelákala. Jenže si nedali vymluvit, tak jsem povolila. No jasně, že se scénář opakoval, jen s tím rozdílem, že Hira byla klidná, svolná, jen se prostě do ní Dyk namohl dostat. Už jsme to chtěli vzdát, když páníček Hiry říká, jestli by nemohl povalit špalek, který mám u sušáku, že Hiru nad něj postaví, aby se neprohýbala. Nápad za milion. Hira stála a Dyk byl v tu ránu v ní. Na překrytí jsem nachystala špalek i s dekou, aby byla Hira na měkém. A ejhle vůbec nebylo špalku zapotřebí, psíci se spojili bez našeho asistování. Ultrazvuk ukázal, že se podařila dvě štěňátka. A fenka Záhada v záhadách pokračovala. 31.7. volá navečer panička, že už je tři hodiny na světě pejsek a dál se nic neděje, jak dlouho může být mezi porodem dalšího rozestup. Jela bych na veterinu, říkám. Z veteriny se vrátili s tím, že ještě jeden prcek je připraven ať vydrží. Fenečka se narodila druhý den ráno, živá a zdravá. A tak štěňátka mějte dlouhý, krásný život ve zdraví .
Pejsek : Casim
Fenka : Cindy
