Sidův ZOPařský a stopařský víkend v Herolticích 14.-17.6.2012
Původně jsme do Heroltic měli odjet ve čtyřech, ale Curly se začala hárat a tak dostala STOPku. Radka, nechápu proč, se sama bála autem odjet a tak se funkce taxikáře opět ujal Pepa. počasí hlásili letní a nakonec z toho byly tropy. Ve čtvrtek večer lilo jako z konve a otevřeným oknem nám nateklo i do chajdaloupky, protože v tu dobu jsme hltali teorii s Aničkou. Ráno, patřičně vybaveni jsme vyrazili na stopařskou louku. Porost byl vysoký a slunce pálilo do kožichu. Naštěstí tady byl i stín z křoví a stromů a rosa nám pěkně chladila bříška. Holky šlapaly stopy a my na ně ze stínu poštěkávali, protože se nám v té trávě občas ztratily z dohledu. Já jsem dostal stopu sto kroků dlouhou, vlnitou s jedním předmětem. Šel jsem předposlední, takže byla i dost uleželá. Předvedl jsem Aničce, že jsem šikovný, šel klidně a předmět na konci mě tak překvapil, že jsem padl na břicho raz dva. Byla tam totiž Radčina ponožka, která se celou noc inkubovala v její botě, no síla. Ponožka byla nacpaná salámem. Za svůj výkon jsem byl moc pochválený. Přes poledne míváme volno a to je čas na řeku. Nejdřív jsem pozoroval Armína, jak si plave za klacíky a tak prý to taky zkusíme. Moc se mně plavat nechtělo, chodil jsem jen tam, kde ještě dosáhnu na dno, ale pak jsem se tak do hry zabral, že jsem najednou plaval. A to Radka ani nemusela do řeky jako s Dykem, kdy utopila telefon. Pepa měl radost, že nás tentokrát tábor nevyšel tak draho. Odpoledne jsme měli vyhrazeno nácviku na zkoušky podle ZOP. Zase se musím chlubit, byl jsem pořád chválený, ale s Radkou to bylo horší, tam výcvikářky výhrady měly,holt bude muset na sobě zapracovat. Večer jsem šel na půlhodinku skupinového běhání a čumák jsem vyfasoval koš, tohle nové pravidlo se mně vůbec nelíbí, ale prý je to kvůli bezpečnosti všech a tak teda budiž. Po večeři byla opět teorie. V sobotu ráno vymetené nebe věštilo parádní výheň, slunce vzalo svou funkci velmi zodpovědně a celý den žhnulo. My jsme vyměnili na stopách trávu za vysoký jetel. stopu jsem vyfasoval o padesát kroků delší, ale ani tady jsem neměl problém. A potom každý z nás dostal přídavek ve formě krátké stopy se dvěma předměty. Odpoledne bylo jako přes kopírák dne předešlého. Ale večer paráda, vzala nás na procházku panička Dustyho. Holky nás pustily a to bylo Eldorádo, parádně jsme se vyběhali. Dokonce jsem s mokrým kožichem šel do peřin. Na neděli jsme měli připraveny zkoušky nanečisto. A slunce nás opět sledovalo téměř nepřetržitě. Anička s Katkou nás rozdělily do dvojic. Já šel s bobteilem Nerem, mimo jiné velkým krasavcem. Po nácviku aportu to vypuklo. První část zkoušky jsem šel bez pamlsků a od Aničky za svůj výkon dostal 64 bodů. Na druhou část jsme šli až po obědě a to už pro nás přijel Pepa s Dyčkem. To bylo vítání, Dykovi se prý doma moc stýskalo. My ale museli dokončit zkoušky, které byly odpoledne skupinové. Tady už mně Radka pomohla trošku pamlskama, aby mě to prý neodradilo od práce, když jsem ještě mladý. Za tenhle svůj výkon jsem dostal plný počet bodů a 94 body se umístil z dvanácti hafanů na druhém místě. Ale musím podotknou, že první borderák Radar šel celou zkoušku na pamlsky a to je prosím starší než já. No, co dodat, v Herolticích bylo príma, děkujeme Aničce i Katce a zdravím všechny kamarádky a kamarády. Ahoj doufám na opravdových zkouškách ZOP. Váš Sid
