ZKOUŠKA ZVV2
Momentálí nápad přihlásit nás na ZVV2. Listopad, počasí nejisté,prostě ten pravý čas to s Dyčkem zkusit. 17.listopad, počasí uplakané tak jedeme.Ještě večer jsem poprosila sv.Petra ať si liják echá na někdy jindy. Vyhověl, nelilo, jen pršelo, tak jsem poděkovala.Na stopu jsme nastupovali v 10.20 h. s vědomím, že před námi si se stopou dvy psíci neporadili, Takové povzbuzení. Dyček šel krásně, nos stále na zemi, parádní lomy, pomalejší zalehnutí 1. předmětu a boční poloha u 2. Pochvala od pana rozhodčího s dovětkem: A pak že to v dešti nejde a 94 b. Pro Dyčka byl ten déšť vlastně výhoda, vůbec na stopě nekýchal, což se stává velmi málo. Jelikož nám na poslušnost odpadlo několik psů, šli jsme na ni velmi brzy po stopě, Ani jsem si nestačila vypít kafe. Věděla jsem, že nepůjdeme žebřík, Dyk ho sice chodil , ale ebezpečně, vždycky ho chtěl mít rychle za sebou, což by hrozilo úrazem a to fakt riskovat echci. Stačilo bláto u metrovky. A jelikož i chůze nebyla s hlavou vzhůru ( déšť ti chlapče zmáčel oči), tak jsme si vysloužili 81 bodů. No a na obraně klučík žádnou větší chybu neudělal. Tam jsme opět ztráceli na razanci a můj jeden zbytečný povel navíc. Takže 87 bodů. A to kluk zvládl všechny tři oddíly během 2 hodin. Jsem na něho neskutečně pyšá a vlastně i na sebe. A ještě velké uznání panu rozhodčímu Říhovi,který celé zkoušky mokl bez dešníku či pláštěnky, aby náhodou některého pejska nevyděsil.
