Jdi na obsah Jdi na menu
 


DYK ROSA WHITE A ROK 2020

Zvláštní rok kdy se věci mění z čekaných na nečekané. Ale i tak se nám s Dyčkem podařilo uskutečnit nějaké naše plány. Vlastně bych od dvouletého psíka ani nemohla čekat víc. Je  úžasný, co víc si můžu přát.

VÝSTAVY: ty jsme absolvovali čtyři a pokračovali v trendu roku předešlého. Na všech dostal Dyk známku Výborný a od 4 různých rozhodčích. Sice se nám nepodařilo získat 3. CAJC, ale to ani není důležité. Navíc Dyk přehodnotil svůj vztah k výstavám z Mám je rád na Nemám je rád, je to nuda. A  bohužel to dává najevo i hlasovým projevem. Fňuká.                                                                       1. NV Olomouc - tř. mladých V3  -Václavík                                                                                                                                          2.DUO Brno     - tř.mladých  V1 CAJC  - Voláriková                                                                                                                               3.NV Ostrava    -tř. otevřená   V4  - Řehánek                                                                                                                                   4.Mem. ing. Findejse -tř.otevřená  V2 res. CAC  - Vondrouš

ZÁVODY: tak těch jsme měli v plánu víc, jenže Covid rušil a přesouval, takže jsme se zúčastnili jen dvou.                                        VESELÉ ZÁVODY POLIČKA: nikdy jsme na závodech v Poličce nebyli a ani vlastně nevím proč, tak jsem si řekla, že to musíme zkusit. A klobouk dolů před před pořadateli. Všechno úplně super. Dyček se moc snažil, na poslušnosti byl pochválený a agility, které vůbec neděláme se mu taky povedlo. Ovšem když veselé závody, tak vložil i komický prvek. Tunel neproběhl, ale přeběhl, několikrát, takže nám běžel a běžel čas.Umístili jsme se ve druhé desítce startujících. Ale družstvu v hledání indicií jsme pomohli ke druhému místu. Bylo to tam moc príma. Bohužel jsem si přivezla chorobu. Za týden mě skolily horečky a měsíc jsem s nepřítelem bojovala.

TŘEBOVSK8 STOPA: to byl náš druhý a poslední závod v tomto roce. Mezi zákazy jsme víc nestihli. Přihlásila jsem nás na poslední chvíli. A taky to byla na Podhorce moje premiéra, snad ne derniéra, protože se nám tam taky líbilo.A proč zkoušet ZZO, když umíme i ZZO1. Dyček byl nejmladší a tak jsem ani s nějakým super umístěním nepočítala. Vlastně jsem si chtěla ověřit, že tohle Dyk umí. Nepovedla se nám totiž moc zkouška.A závody dopadly nad očekávání, hned na prvních  92 bodů stejně jako pes na 2.místě a třetí místo ( 6x 10 a 4x 8 ).A neskutečná radost. 

ZKOUŠKYZZO - naše první. 1. května jsme jeli do Lukové, trochu jsem měla obavu, jak to Dyk zvládne, protože tam jezdíme na jeho milované obrany. Čekala jsem, že bude hledat figuranta. To se taky při povelu volno stalo, ale jelikož u obran zvládá dobře i poslušnost, na přivolání se rychle vrátil. Tady nám rozhodčí ztrhnul 2body, prý jsem dala dva povely, ale já určitě vím, že nedala. Další 2body jsme ztratili někde cestou, ale i tak náramná spokojenost 56 b

ZZO1- tak tahle zkouška mně dala zabrat. 28.června jsem ještě nebyla zcela vpořádku po ataku choroby, ale zkoušku jsem rušit nechtěla. Skoro měsíc Dyček procházkoval s Pepou a na cvičení ani pomyšlení. Ale co, vždyť jsme to uměli. Ráno jsme se v Letohradu potkali s jeho velkou kamarádkou Dellčou,která byla těsně před háráním. No, mazec.Dyk vůbec nefungoval, když jsme si na place zkoušeli cviky. Neskočil metrovku, aport odnesl za Dellčou,chtěla jsem zkoušku zrušit,byla to čirá beznaděj.Zkoušky se zdržely na stopách a tak jsem začala doufat, že když půjdeme odpoledne, kdy cvičíme i doma, tak snad něco zvládneme. Bylo vedro. Když končila poslušnost ZZO, nachystala jsem Dyka a zdálo se, že už funguje, bezva. Jenže pan rozhodčí dostal žízeň a další čtvrthodinu zmizel z placu. Když se objevil, měl nad hlavou torzo žlutého deštníku a zeptal se mě, jestli to Dykovi nebude vadit. Tak jsem řekla, že teď už je to všechno jen v božích rukách. A tak jsme začali. Na tu hrůzu to docela šlo, dokud jsme nepřišli k metrovce. Klučík ji skáče bravurně, ale tady měl výpadek paměti. Napoprve ji neskočil vůbec. Naštěstí jsme dostali druhou možnost ( snad i díky tomu deštníku). O skoku se nedá mluvit, Dyk tu překážku doslova přelezl a to z obou stran. Že jsme zkoušku udělali, byl snad zázrak. Těch 84 bodů docela mrzelo, když vím, že ji umí na mnohem víc, ale co, je to doma.

ZM - tahle zkouška opravňuje choďáčky k nastoupení do pracovní třídy a já jsem si moc přála, aby jsme ji zvládli.Byl 5.prosinec sníh nikde, ale v noci šílený vítr. Opět jsem chtěla zkoušku zrušit. Vždyť Dyk má stopu někdy na háku i když jsou podmínky ideální, co tam asi bude dělat v té vichřici. Ráno jsme vyjeli s tím, že se rozhodnu na místě. Třeba uděláme místo ZM BH-VT. V lukové na cvičáku se vítr zdál mírnější, tak jsem zůstala u původního plánu. No co, jsou jen dvě možnosti. Na stopy se jelo až před polednem. Když jsem uviděla, kde máme stopovat, šly na mě mrákoty. Vypelichaná jetelina se škodolibě zubila a v blátvém terénu ukazovala jeden krtinec a myší díru za druhou. Dyčenku odpusť, tohle jsem nečekala. A do toho ten uragán. Přišel čas stopu sebrat. Pár metrů od začátku se Dykovi zamotala stopovačka za zadní nohu. Já na mrtvici a Dyček bojoval, rval se s tím jak dospělý zkušený pes a tu stopu vybojoval. Když rozhodčí řekla, že máme 41 bodů, vytryskly mně slzy do očí.Z poslušnosti a obran jsem strach neměla a asi to bylo dobře. Rotvíkovi, který už měl udělat jen poslední zákus a měl by trojkovou zkoušku v kapse, se nechtělo pusti rukáv u posledního zákusu a bylo vymalováno.Na poslušnosti jsme problém neměli  zvládli ji za 47b. a šlo se na obrany. Ty Dyk miluje a narozdíl od mých prvních choďáčků, je i ovladatelný. Figurant Ondra ho moc chválí. Tady jsem počítala s lepšími body, figurant mně řekl, že jsem Dyka brzy pouštěla na zákusy, jenže já jdostala pokyn od rozhodčí krakena vypustit. Dostal 42 bodů, dokonce byl lepší než rotwička, trerá taky dělala ZM. A tak jsme zkoušku měli v kapse. Dyčku, za tu stopu, se ti moc omlouvám, ale byl jsi úžasný.

BH-VT : tak tuhle zkoušku jsme si nechali na náš cvičák. Zkoušky se u nás nepořádají, tohle byly druhé, za dobu 13ti let, co tam chodím a úplně první, které jsem  dělala na domácím cvičáku.A opět Covid přehazoval termíny. Nakonec to padlo na odpoledne ve čtvrtek17.prosince. Bylo nás 8. My s Dyčkem jsme dělali BH-VT, Dellča ZZO1 a ostatní ZZO. Šli jsme první,Dyk šlapal moc pěkně,jen dostal body dolů za pomalejší odložení do sedu a já body dolů za ukončení cviku ve skupince místo u výchozího bodu. Dostali jsme pochvalu za moc pěknou zkoušku a to od paní rozhodčí Skalické opravdu potěší. Dostali jsme 56 bodů.

UKÁZKY PRO DĚTI: v létě nás těchonínští tatínkové požádali o ukázku na jejich tradiční Apaluze. Dyk ještě nikdy před tolika lidmi necvičil, ale zvládl to bravurně a ukázal všechny triky, které umí na jedničku. Nejvíc byl ovšem nadšený, když si s ním pak hrály děti, které miluje. On vůbec miluje lidi. Dostali jsme i pozvání od příměstského tábora v Jablonném nad Orlicí. A opět velké nadšení. Tam už jsme mohli ukázat i něco z nousworku, který si děláme jen tak pro zábavu, něco z dogdancingu. Když tak nad tím přemýšlím, tak vlastně všechno děláme pro zábavu. Už nemám potřebu něčeho dosahovat, to už mně splnil Sideček.A málem bych zapomněla na dlouhé procházky, na které chodí s Pepou a oba je milují.

A rok jsme zakončili a Vánoce, kdy za Dyčkem přijela nádherná nevěsta Utara bryvilsár - Tara.A tak teď očekáváme, jestli se Dyk stane tátou. To pak napíšeme samostaný článek. Co víc říct. Hlavně poděkovat děvčatům Žemličkovým za tak úžasného kloučka, který toho ve svých 2 letech tolik dokázal. Děkuju a Dyčkovi jakbysmet. Radka

 

 

Náhledy fotografií ze složky DYK ROSA WHITE A ROK 2020