Jdi na obsah Jdi na menu
 


EVROPSKÁ VÝSTAVA CHODSKÝCH PSŮ v CHODSKÉ LHOTĚ

Tam přece musíme jet, říkám Pepovi. Nadšení žádné, dlouhá cesta a navíc přes Prahu ho ani trochu neláká. Jenže, co by pro ty naše hafany neudělal. Důvod jsem měla vlastně jen jeden, vidět chodsko, prostě taková pouť do Mekky. V pátek ráno vyrážíme, je pod mrakem, cesta v pohodě. Jíst se bude až za Prahou. Chápu, chce ji mít za sebou a v klidu se pak najíst. Jenže kde, cestou žádná hospůdka. Dorazili jsme do kempu a po ubytování jdeme na jídlo. Ale ouha, paní kuchařce právě začala polední pauza.Musím vypadat hodně špatně, když pan vrchní slíbí, že nám udělají kuřecí řízek s bramborami. Mám vánoce v létě laugh.Pojídle vyrážíme pěšky do Chodské Lhoty. Na mapě to ukazovalo 3km - asi zkratka. Autem jsme pak naměřili víc jak 8km. Cestou jsem se až divila, kolik psů mají na dvorcích, téměř každý nás vítal štěkotem. Hurá, nejsou jen ti naši zaplotoví uřvánci.Cesta je nějaká dlouhá, ale přece se nevrátíme. Konečně cedule Chodská Lhota - uf.Fotím u ní Kluky s Pepou. Vsadím se, že hřiště bude až na konci vesnice.Bylo. Na kraji se obdivuje našim Klukům paní, chce si je pohladit a za to nás vede až na hřiště.Mám špatné body na pochod a na prstech se mně udělaly puchýře - ještě dnes mám jeden nehet černý. Ale už první pohled na hřiště dává tušit, že výstava bude moc pěkná. Kluci se chtějí seznámit s choďandama, které tam jsou, ale se zlou se potázali. Fenky  cenily zuby a na Kluky fest štěkaly. Jdeme radši na pivo.Paráda, nohy si trochu odpočaly. A jdeme zpátky. Cesta, kterou už znáte se zdá být kratší a je to fakt.Tímhle pochodem jsme si zřejmě naklonili anděly.                                                                                                      Je krásné sobotní ráno, Chodská Lhota nás vítá chodskou muzikou,stánky s koláči, propagačními předměty, kynologickým oblečením. Na hřišti jsou tři velikánské kruhy na posuzování. Máme spostu času, choďáků je tady na tři stovky a na posuzování jdeme téměř mezi posledními v našem kruhu.Zdravím se známými, obhlížím kruhy, katalog vůbec neregistruju. Bohužel až doma zjistím, že jsem promeškala Dyčkova synka Johna. Oni nás taky nevyhledali, škoda, snad někdy příště. Zato jsme se mohli seznámit s úžasnou rodinou Dykovy dcerky Jessinky. Je to moc pěkná, drobná fenečka. Vítám se taky po dlouhé době s Břeťou a přeju mu, aby Brix vyhrál. Je to nádherný pes, který má můj obdiv už od štěněte. Břeťa pochybuje. Zbytečně, Brix je Evropským vítězem laugh. Já si chodím, nakupuju a málem zmeškám naše posuzování. Třída pracovní nastupuje. Zkušené oko pana Václavíka zkoumá každý detail. Sid vylínal téměř dokonale a tak mám jen jedno velké přání, odvézt si z Evropské výbornou. A je tady a já mám obrovskou radost. Běhá se o vítěze třídy a je jím náš Sid. Neskutečné, senzační, úžasné - Orsid Krosandra získává na Evropské výstavě chodských psů ve třídě pracovní V1 CAC.           V této eufórii jdu ještě s Dyčkem do veteránů. Narozdíl od Mem.ing.Findejse vytvořil Dyk mezi ušima přistávací plošinu pro dvouplošník a ta ho ho odsunula, jak řekl pan Václavík na druhé místo. Ale i tak Dyček má z této výstavy V2 a to je úžasné. Byla to nádherná, senzační výstava, klobouk dolů před všemi, kdo ji takovou připravili. A jak už jsem dříve psala, zajistit tak dokonalé počasí umí jen opravdoví machři. Moc děkujeme.