Jdi na obsah Jdi na menu
 


KOZINŮV POHÁR 2013

Týden po Lukovském poháru se vracíme na místo činu. Trochu v zdevastováném stavu, ale plni očekávání. Radka má totiž angínu a antibiotika a já prokousnutou nohu od čuvače. Ale když je 11.ročník tak blízko, tak to musíme zkusit. První co nás překvapilo, že se přihlásilo tak málo choďáků. Áčko se vůbec neotevřelo a tak naše kámoška Curlička se přehlásila k nám do Béčka, aspoň si to zkusí. Startovalo nás šest a v Céčku čtyři. Šel jsem na svoji druhou bodovanou stopu v životě. Nervozita se ozvala, ale ještě v normě. Sv. Petr měl taky dobrou náladu, nepršelo. Krásné ráno. Když šlapali stopy Céčkaři, byla Radka překvapená, jaké čapí kroky dělají. V řádu se píše normálním krokem a tak tu moji stopu šlapala svým normálním krokem. Nahoru devadesát, lom vyšel do místa rozježděného čtyřkolkou, pak sedmdesát, což měla dáno od Lucky, aby se vešli i ostatní a dolů zase devadesát. Já se docela těšil, u předmětů mě totiž vždycky čeká nějaká dobrota. Šel jsem pěkně, chvilinku hledal na tom rozježděném lomu a pokračoval k předmětu. Abych na  Radku dobře viděl, jestli má radost, že jsem předmět našel, lehl jsem si k němu pěkně kolmo. Vůbec nevím, proč kroutila hlavou? Že se tak k předmětu nelehá, ale jděte, hlavně že ležím. Druhý lom OK a předmět opět kolmo. Hodnocení ale špatné nabylo 89 bodů, hurá. To jsme ale netušili, že studená sprcha nás čeká na cestě k autu. Nečekaná. Panička od Argase Radku sjela na první dobrou, že mně našlapala stopu poloviční, než měli všichni ostatní. A jestli nám zato rozhodčí strhl body. No nestrhl, zřejmě mu ta stopa krátká nepřišla. Radce to bylo moc líto, navíc paní moudrá ani nesoutěžila v naší skupině. Místo povzbuzení sprdung. Nejsme žádní závodníci, nikoho jsme neohrožovali a tak Radka řekla, že teda na Kozinu už nikdy. Poslušnost přišla na řadu po obědě. Vzadu na hřišti trénovali koně a tak měli někteří páníci trošku obavy, aby jsme je nešli z odložení okouknout. Ale nešli, jsme šikulky. Tak na poslušnosti jsem zrovna nezářil, jestli to bylo tím, že Radka už neměla tu správnou motivaci, nevím. Z 200bodů jsem ale získal 175 a páté místo. A být pátý mezi všemi choďáky v republice je úspěch. No ne? Atmosféra Koziny se nedala s Lukovským srovnat. Nějak chyběla legrace a nadhled. Ale abych byl spravedlivý i tady bylo pár skvělých lidiček, se kterými se dobře povídalo. Tak všechny zdravím Sid

 

Náhledy fotografií ze složky Kozinův pohár 2013

 

 

Portrét


Fotoalbum


Poslední fotografie




Archiv

Kalendář
<< prosinec / 2019 >>