Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lanškrounské vystavování

Tak jsem se tenhle víkend, teda já Sid, provystavoval ke třem krásným pohárům. Lanškrounská voříškyáda loni Radku nadchla natolik, že jsme v sobotu vyrazili zase. Masku voříška jsem mít nemusel, protože tam měli i pro mě kategorii. Zvědavé bylo i sluníčko a po několika dnech, kdy ani nos nevystrčilo z mraků, se na tu krásu voříškovskou přišlo podívat. A že nás hafanů tam páni kluci a děvčata bylo. 121 krásných kousků. Někteří měli i smůlu, jejich páníci se asi dlouho váleli v peřinách a přišli k zápisu pozdě. Já to měl pojištěno dva měsíce dopředu. Papíráků, teda psů s PP nás bylo patnáct. A dokonce se k nám hlásil pán až z Ostravy, který má doma chovku choďáků Valaimdar. Ale přijel vystavit veterána italského chrtíka. Posuzování stejně jako loni se ujal mezinárodní rozhodčí MVDr. Z.Haas a MVDr. M.Šilar. A moc,moc jsem se jim líbil. Svoji kategorii jsem vyhrál a pak jsem se stal i celkovým vítězem psů s PP. Radka měla takovou radost, že pytle granulí, které jsem vyhrál, odvezla domů, místo aby je nechla pro útulkové pejsky. Ale možná to tak mělo být. Dnes granule poputují do zaplevených končin. Mně zůstanou dva nádherné poháry. Organizace voříškyády, je parádní, klobouk smekáme. Možná se stanu i mediální hvězdou, protože s námi natáčela rozhovor regionální televize a taky český rozhlas. Tak teď Radka sleduje,jestli se v plné kráse objevím na jejich stránkách. Vydrželi jsme až do vyhlášení Lanškrounského voříška. A fenečka, která vyhrála, byla fakt velká fešanda. Už loni se Radce moc líbila. Já ovšem měl jinou favoritku, mladičkou kříženku němčoura. Tak moc jsem za ní táhl, až se Radka zlobila a chtěla mně namáčet hlavu ve studené vodě. Odjeli jsme moc spokojení a ještě jsme doma stihli naše holčičky, které u nás byly přes týden na návštěvě a odjížděly v sobotu domů.                                                                                                                                                            Lanškroun nás čekal i v neděli a tetokrát i Pepu s Dyčkem. Sluníčku se v sobotu pejsci asi moc líbili, protože se ukázalo v plné kráse a parádně si to užívalo. Náš výstavní kruh jako jediný byl venku. Když říkám kruh, myslím takový pidiobdélník, ve kterém se větší doga málem neotočí a umístěný celý den na sluníčku, které se fakt snažilo. Radka před ním našla parádní schovku a zaparkovaly tam s námi i Matyášovic holky. Choďáků se sešlo devět 5 kluků a 4 holky. Pan Vondrouš posuzoval docela svižně a Radka docela zmatkovala a pořád něco hledala, naštěstí všechno včas našla. Já i Dyk jsme dostali Vítěze Třídy a poprvé ve svém životě musel nastoupit do kruhu i Pepa. Oba jsme totiž běhali ještě s Dykovým synovcem Benjim o Krajského Vítěze. Pepa říkal, že kdyby před ním pan Jirouch nezastavil, krouží tam s Dykem ještě dnes, asi si to chtěl pořádně užít. No, docela to Pepovi šlo, ale já jsem si vítězství vzít nenechal. Loni KV dostal Dyk, ale letos já. A to mě Radka pokárala, protože jsem měl takovou radost, že běháme celá rodina, že jsem nedodržoval odstup, ale pádil za Dyčkem. A pak už bylo jen dlouhé čekání na závěrečné soutěže. Curlička taky dostala KV a tak holky naštěstí čekaly s námi. Do užšího finále se žádný choďák nedostal, ale poháry jsou naše. A taky oba máme moc pěkné posudky:

Nox z DZ: silný pes,silná kostra,nůžkový skus,dobře nesené ucho,dobrá horní linie,výborný pohyb,pěkná srst,méně výrazné znaky                                                                                                Orsid Krosandra:  typický pes, výborná hlava, výborná horní linie, korektní srst, výborný pohyb, pěkné znaky

 
 

 

Portrét


Fotoalbum


Poslední fotografie




Archiv

Kalendář
<< prosinec / 2019 >>