O PSÍ DRÁPEK
Hurá, hurá a je to tady. Bude pořádná zábava. Holky na cvičáku pro nás vymyslely sranda soutěž O psí drápek a naplánovaly ji na neděli 22.dubna 2012. V sobotu uspořádaly brigádu, aby všechno nachystaly. V pátek večer se z oblohy spustilo boží dopuštění. Hromy a blesky křižovaly oblohu a lilo jako z konve. Radce se dělaly brázdy na čele. Zbytečně, v sobotu odpoledne vykouklo z mraků sluníčko, Ryzáček zavrněl a my se Sidem už do něj chtěli naskákat, že jako bude výlet. Nebyl, Pepa nás zavřel do kotce a my jen protáhli čumáky. Ovšem v neděli to překvapení stálo zato. Bylo napečeno, navařeno a do závodu se přihlásilo čtrnáct chlupáčů. Všichni by si tlapky přerazili, aby získali krásné poháry a ceny. Ovšem největší zálusk jsme měli na Psí drápek, který nám vyrobil pán, co dělá nádherné dřevěné hračky. Taky jsme od něho některé do soutěže dostali. Pískat nám přijel Ivan ze Žamberka a přivezl sebou tři krásné psí holky i s jejich paničkami. Proběhlo losování a závod mohl začít. Jedničku si vylosovali Filip s Hankou a fakt nás pobavili. Filip si Hanku popletl s fenkou a tomto duchu se odvíjelo jejich závodění, čas neměli nejlepší, ale nejvíc nás pobavili. Kdyby Radka tušila, určitě by připravila cenu pro nejzábavnější tým a oni by ji vyhráli. Tak příště. Já měl vylosovanou čtyřku, ale jaké překvapení, když si do kotce pro mě přišla Eva. Quina totiž čeká štěňátka. Se mnou to ovšem nikdo nekonzultoval a tak jsem si hned u první disciplíny - aportu z roští místo pro balónek, doběhl pro Radku. A taky jsem jí ukázal, že ten aport umím na jedničku. Ještě nás čekalo sedm disciplín s přestávkou po čtvrté. Do túčka nebo kolečka jak kdo chce jsem naskočil, ale nemám tuto disciplínu rád a tak jen jsme se rozjeli, vyskočil jsem ven. Ale i Sid tady získal trestné body. Máme ovšem i borce, kteří v něm seděli jak na trůnu - Merlin, Šegy to pojal jako vyhlídkovou jízdu a Adam si nacpal pupek piškotama, které mu tam Zbyněk nasypal. Slamo s balónkem na lžíci mně pokazila Radka, dvakrát jí spadl, nevím, naco ty ruce má. Se Sidem to pak zvládla be tresných bodů. Disciplínu - vodící pes jsme zvládli bez ztráty kytičky. Na přivolání přes piškotový čtverec jsem zaváhal a zůstal u piškotů. Radka vyrazila jak torpédo a odvlekla mě od těch dobrot do cíle. A pak šla na čtyři i ona. Dostala do pusy párek a prý ať se opovážím jí ho sebrat. Já měl ovšem pocit, že na něj dostal zálusk rozhodčí Ivan a tak jsem ho štěkáním zastrašoval.A pak hurá s košíkem na houby, to jsem měl natrénované výborně, ale jak jsem byl rozštěkaný na Ivana, nějak mně vypadával z pusy a tak zase byly trstňáky. Sid koš bafnul a stejně jako přeletěl piškotový čtverec i koš byl v cíli na to šup. Pak se Radka nasoukala do velikého pytle a jak raněný klokan hopkala i se mnou k cíli. Ještěže nechtěla, abych ji přenášel na zádech. Když šla tuhle disciplínu se Sidem, svalila se jak pytel brambor, ovšem vyskočila na nohy jak zajíc a i tak měli slušný čas. Ostatní dvou i čtyřnozí kamarádi byli taky úžasní, moc nás to všechny bavilo. V boudě už se počítaly výsledky a psaly diplomy. A přišlo vyhlášení. Pro naši smečku dopadlo skvěle. Já jsem byl na pátém místě, což znamenalo, že opět žádný pohár nemám, ale náš mazánek Sid, celý závod vyhrál. A tak máme domá úžasný Psí drápek a nádherný pohár. Příští rok se pokusím o něj zabojovat. I když nevím, nevím, Eva říkala, že přijde i Quina s jedenácti štěňaty. Ovšem musím na dvounožce něco prásknout, normálně nás po vyhlášení pozavírali do kotců a šli do boudy slavit úspěchy a cpát si panděra. No, budiž jim odpuštěno, taky si mákli. Tak opět hurá, hurá, hurá prvnímu ročníku závodu a moc se budeme těšit na ročník druhý. Ahoj vaši chodští Kluci Dyk a Sid
