STOPAŘSKÝ SPECIÁL-ČASTOLOVICE 2013
Je svátek sv. Václava a já jedu s Radkou na závody. Stopu a poslušnost podle ZM. Prý se musíme otrkávat, ale nevím čím, žádné rohy nemám a ani v Častolovicích jsem žádné trkavce neviděl. Zato Curlička tam byla a taky kámoš z výstav Xavík. V naší A skupině bylo narváno- 21týmů. Modlil jsem se, ať Radka vylosuje co nejnižší startovní číslo a co myslíte, že vytáhla? Dvacítku, šel jsem do kolen. To bude otrava, čekat a čekat. A ono jo, od půl deváté do půl druhé. Tohle já nemám rád. Občas jsem se trochu proběhl, pocvičil, ale Radka čekala až bude na řadě se šlapáním a sledovala, jak to dělají ostatní. A já se k smrti nudil a ani spát jsem nemohl, aby náhodou na mě nezapomněli. Sluníčko svítilo jak v létě a louku pěkně vysušilo, lechtalo myšky na čumáčku, zajíce na ouškách a srnky na zádíčkách. Na louce bylo živo. O půl druhé jsme mohli vyrazit na stopu. Radka zmatkovala, zapomněla startovní lístek a když se jí pan rozhodčí ptal na předmět, vyděsila se úplně. V kapse žádný neměla, jak by taky mohla, když dávno ležel na konci stopy. Pan rozhodčí chtěl jenom vědět, jak ho označuji. Ach ti psovodi. Vyšel jsem parádně, skoro až k lomu pohoda, a ejhle myška narušitelka. Byl jsem Radkou upozorněn, že jsem tady pracovně. Došel jsem k lomu a další zrada, pan rozhodčí nasměroval při šlapání stopy Radku na konec stopy předchozího psa. Vlevo cizí, vpravo naše. No, nejdřív jsem omrknul tu cizí, ale vrátil se na naši. Koncentrace byla fuč a body se ztrácely celkem rychle. Myši provokovaly, pelechy zajíců voněly dálkou, stopy srnek lákaly k proběhnutí. Když jsem se kousek před předmětem málem za nimi rozběhl, došla si Radka pro mě a vrátila zpět, abych pěkně dokončil sice zmatlanou, ale započatou práci. A já ji ukončil parádně zalehnutým předmětem. Bohužel body za předmět jsme už nedostali. Takže pouhých 45 bodů, ale nejmíň to nebylo. Byli i větší šikulové. Na poslušnost jsme šli úplně poslední, protože dva to vzdali. O nic už nešlo, bedna nebude, tak si jdeme zacvičit. Pan rozhodčí byl fajn, řekl, že se na nás těšil ze všech nejvíc, aby ne jsme poslední. Ale já se tentokrát snažil, jako by šlo o medaile. Přivolání, aport, polohy odložení to všechno za 10 a pan rozhodčí nešetřil chválou. Jen Radka by se měla nad sebou zamyslet. Čarovala prý rukou nad mou hlavou a tím jsme přišli o tři body. No, copak je nějaká čarodějnice? Takže jsme za poslušnost dostali 47 bodů. Radka jásala a to ještě netušila, že to bylo za poslušnost nejvíc. Z 25 týmů, 5 jich startovalo v Béčku, jen tři jsme měly 47. Dokonce mě chtěl pan rozhodčí koupit, jenže Radka mu řekla, že jedině celý tým a tolik peněz pan rozhodčí neměl. Stopa byla skoro zapomenuta, dostali jsme diplom a tašku s dobrotama a určitě se do Častolovic zase někdy na závody podíváme. Je tam moc fajn. Tak krásný podzim kamarádi. OrSid
